Epidemie pod kontrolou

Budu žádat, aby byla míra opatření a restrikcí předvídatelná a úměrná epidemiologické situaci regionu.

Musíme se vrátit k regionálnímu hodnocení epidemiologické situace na úrovni krajů či okresů, tak aby v případě nepříznivého vývoje v jednom regionu nemuselo docházet k nepřiměřeným opatřením v regionech jiných.

Regulační stupně

Protože máme dostatek informací ohledně dynamiky nákazy, je možné vytvořit regulační stupně navázané na epidemiologické hodnoty regionu a automaticky spouštěné v případě jejich překročení. Víme, že takovéto systémy regulace jsou funkční v energetice, při dodržování emisních limitů a bez problémů se jim podřizujeme. Regulační stupně umožní občanů, firmám, podnikatelům připravit se v předstihu na opatření sociálního odstupu a přijímat je v závislosti na zveřejňované epidemiologické situaci regionu dobrovolně a bez nátlaku státu. Regulační stupně také zamezí politizaci epidemiologických opatření a nebezpečí nesprávných kroků pod tlakem mediální paniky. Regionální modifikací opatření regulačních stupňů pak můžeme testovat vliv těchto opatření na průběh epidemie a úspěšné modely pak nasazovat na celém území.

Parlamentní komise pro kontrolu epidemie

Základem pro řízení a zvládání epidemie je naprostá důvěra v epidemiologická data. S pomocí těchto může opozice verifikovat a vyhodnocovat kroky vlády a podporovat opatření bez vzájemného podezírání se v rámci politického boje. Důvěra mezi opozicí a vládou a kontrola vlády ze strany parlamentu je v současné situaci naprosto nezbytná pro zvládnutí epidemie. Věřím, že jedním z nástrojů může být stálá parlamentní komise pro kontrolu epidemie s poměrným zastoupení parlamentních stran vybavená rozsáhlými pravomocemi ve věci auditu epidemiologických dat.

Osvěta a důvěra

Konsensus ze strany občana je klíčový pro minimalizaci úrovně restrikce a dobrovolné podřízení se striktnějším hygienickým standardům a minimalizaci ekonomických škod přijímaných restriktivních opatření. Podporuji proto osvětu a budování důvěry mezi vládou a občanem před plošnými zákazy a nařízeními. Vláda by se měla vždy ptát, zda je možné dosáhnout požadovaných cílů s pomocí dialogu s veřejností.