PL: Rozhovor o ÚOHS

01.09.2020

Rozhovor o problematickém fungování úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s odborným radou Zbyškem Martochem. Zbyšek mi poskytl rozhovor o problematickém fungování úřadu, který  je v poslední době zmiňován v souvislosti s podezřením na manipulaci s veřejnými zakázkami ze strany jeho vedení. Zbyšek Martoch je také zastupitelem za Piráty v městské části Brno-Žabovřesky.

Tento článek je součástí mého senátního vydání Pirátský listů pro volební obvod 60 Brno-město. Celé PDF (16MB) si můžete stáhnout zde.

Zbyšku, vím, že pracuješ na ÚOHS. Co přesně tam děláš a jak dlouho už tam působíš?

Už je to víc než 11 let. Pracuji jako odborný rada na oddělení hlavního ekonoma sekce hospodářské soutěže. Toto oddělení spolupracuje s výkonnými odděleními na šetření nejnáročnějších případů, v rámci nichž jsou prováděny ekonomické a ekonometrické analýzy. Takže matematická statistika, ekonometrie, zpracování velkých objemů dat, to je náplní mojí práce. V posledních letech se také častěji objevují podněty v oblasti soft warových platforem, vyhledávačů a podobně a tam mohu využít své vzdělání (informatika) a dlouhou praxi k tomu, abych objasnil svým kolegům jak tyto věci fungují.

O Úřad pro ochranu hospodářské sou těže se v posledních týdnech média a politici velice zajímají, a to hlavně ve spojitosti s jeho vedením. Je ÚOHS pro občana tak důležitý nebo je to jen jeden z mnoha úřadů, které musíme z daní platit?

Důležitá, a to velmi, je hospodářská soutěž. Pokud probíhá intenzivní hospodářská soutěž, tak z toho profi tuje celá společnost. Soutěž vytváří tlak na inovace, tlak na snižování cen a zvyšování kvality. Prvních zhruba 15 let svého života, jsem prožil v plánovaném hospodářství, tj. ve světě bez jakékoliv hospodářské soutěže a výsledky si pamatuji dodnes. Nedosta tek zboží, nízká kvalita a vysoké ceny vzhledem k výši mezd.

V tom se shodneme, hospodářská soutěž je základem trhu, nicméně nakolik je potřebný orgán na její ochranu, tedy ÚOHS?

Všechny vyspělé státy si dávno uvědomily potřebu ochrany hospodářské soutěže a vytvořily si své národní soutěžní autority. U nás to na počátku devadesátých let bylo ministerstvo a pak vznikl ÚOHS.
Jsem přesvědčen, že kvalitní soutěžní autoritu potřebuje každá rozvinutá země.

Má Česká republika kvalitní soutěžní úřad?

Obavám se, že nemá a je mi to líto. Důsledky totiž pak pociťujeme všichni. Mnoho zboží a služeb je u nás méně kvalitních a nebo dražších než v jiných zemích. Například cena mobilních dat je typickým příkladem. Dále bych mohl mluvit o ceně a kvalitě liniových staveb a tak dále. Velmi pravděpodobně stojíme na prahu ekonomické krize. Právě v takovém období je férové podnikatelské prostředí s kvalitním a rychlým soutěžním arbitrem extrémně důležité.

A co je podle tebe příčinou? Jsou naši úředníci méně schopní než v zahraničí, nebo je to dáno vedením ÚOHS, či jeho strukturou?

Zleva Ivan Bartoš, Silvie Mrkvanová, Jiří Kadeřávek a Zbyšek Martoch, poskytující rozhovor o ÚOHS (KD Rubín 2019)
Zleva Ivan Bartoš, Silvie Mrkvanová, Jiří Kadeřávek a Zbyšek Martoch, poskytující rozhovor o ÚOHS (KD Rubín 2019)

Od každého něco. Nemyslím, že by čeští úředníci byli nějak neschopní. Popravdě, když jsem tam přišel, tak jsem si dost opravil názor na státní zaměstnance. Jsou to většinou velice inteligentní, vzdělaní a pracovití lidé. Problém je, že pokud při šetření případu třeba dojdou k nějakému předběžnému závěru, tak se vůbec nesnaží o něm přesvědčit své nadřízené, prostě rezignovali a čekají na své zadání. Znamená to, že čekají, až jim někdo řekne, jak mají případ vyšetřovat? Zažil jsem často situace, kdy se na poradách probíralo, jak daný případ vidí pan předseda. Za ty roky jsem poznal, že první a druhý stupeň Úřadu není vůbec oddělen a podle pamětníků nebyl ani v minulosti. Správně by to mělo být tak, že první stupeň, zcela samostatně, vydá prvoinstanční rozhodnutí, ke kterému účastník řízení podá rozklad ke druhé mu stupni, kterým je předseda Úřadu. Myslím tedy, že než si formálně "hrát" na dvoustupňový orgán, bylo by čistější mít rovnou jen jeden stupeň. Tím by se zkrátila doba, po kterou se případem ÚOHS zabývá, a to dost výrazně. To mís to, kudy Stoka prosákla do ÚOHS, jsou právě rozkladové komise. Takže zrušení druhého stupně jako "opravné" instance by pomohlo i v tomto. Jako opravná in stance zůstane soud, kde stejně nakonec
mnoho případů končívá.

Zmínil jsi Stoku. Lze nějak zabránit prorůstání korupce a organizovaného zločinu do institucí jako  je ÚOHS?

To, co se tu stalo je obrovský problém. ÚOHS je jedním z ústředních orgánů státní správy a tento orgán byl kompromitován. Zabránit tomu zcela nelze nikdy, ale lze to výrazně omezit. Stoka je o veřejných zakázkách. Myslím, že by opravdu hodně pomohlo, kdyby dohled nad veřejnými zakázkami a ochranu hospodářské soutěže nedělal jeden orgán. Zkrátka, veřejné zakázky by měl hlídat samostatný orgán, jednostupňový, v je hožčele by byla rada a ne jeden člověk. Radní takového úřadu pro dohled nad veřejnými zakázkami by byli voleni Poslaneckou sněmovnou, či Senátem. Jejich mandát by byl časově omezen. Bylo bydobré, pokud by část z nich mohla nominovat akademická obec. Samostatný antimonopolní úřad, bez agendy veřejných zakázek, by měl být také řízen obdobnou radou. Ozve se jistě argument, že by to bylo drahé, ale opak je pravdou. Mzdy těch radních by byly bezpečně o řády nižší, než škoda, kterou může způsobit jeden zkorumpovaný a mafií ovládaný úřad. Jinými slovy, myslím, že by se to vyplatilo. Pokud je taková instituce obsazována na základě politického, nikoliv odborného klíče, tak je to špatně. ÚOHS vyšetřuje a trestá, je to tedy něco jako policie a soud, a tudíž není přijatelné jej obsazovat nekvalifikovanými politiky a jejich kamarády.

Autor: Jiří Kadeřávek, rozhovor poskytl Zbyšek Martoch