PL: Brněnská sídliště

17.09.2020

Brněnská sídliště, která se stavěla od roku 1960 až do porevolučních let, nabízí hodně zajímavostí. Nejstarším panelovým sídlištěm je Juliánov, nejnovějším pak Kamenný vrch. Kamenný vrch byl v podstatě budován stejnou metodou, jako sídliště Vinohrady. Vinohrady byly původně plánovány tak, aby dohromady z ptačí perspektivy vytvořily tvar dvojitého hroznu.

Tento článek je součástí mého senátního vydání Pirátský listů pro volební obvod 60 Brno-město. Celé PDF (16MB) si můžete stáhnout zde.

V Bohunicích zase měly dávat ulice Arménská, Gruzínská a Moldavská z ptačí perspektivy tvar srpu a kladiva (Moldavská dodnes připomíná tvarem srp). Kvůli některým sídlištím byly vybourány části staré zástavby (zbourání celé osady Hamburk na místě dnešních Vinohrad; zasypané rameno Svitavy v Komárově; zbourání 178 domů pro sídliště v Králově poli; zasypání rybníka na Mifkově v Líšni nebo bourání původní Slatiny, proti které se začátkem 80. let postavili místní), některá sídliště byla postavená na zelené louce.

To je přesně příklad sídliště Lesná, které už svým názvem napovídá neznalým. Protože výstavba sídliště Lesná následovala po výstavbách v Juliánově a Černovicích, jejichž podoby nebyly přijaty dobře, velmi se to promítlo do její podoby. Hlavní snahou architekta
Rudiše a kolektivu bylo co nejvíce sblížit sídliště s okolní přírodou. Tato myšlenka byla inspirována sídlištěm Tapiola ve finském Espoo. Toto sídliště bylo prvním poválečným projektem "nového města" v Evropě a bylo skupinami odborů a sdružení obyvatel města postavené ve stylu "zahradního města".

Podobná zahradní ambice se promítla i na Lesnou. Stejně jako u architekta Krchňáka (například Bystrc nad Zoologickou zahradou) jednotlivé domy respektovaly vrstevnice. Typy domů se liší podle toho, jakým způsobem odpovídají profilu terénu. Celé sídliště je rozděleno do 4 celků se 4 centrálními centry s obchodními středisky.

Celkově se postavilo 5 920 bytů pro původně 20 500 obyvatel. Sídliště je velmi oceňované jak pro pocit bydlení v přírodě, tak pro uměleckou výzdobu užitných ploch (prostory pro kontejnery apod). I přes nápad zařadit toto sídliště do seznamu chráněných památek se tak nestalo. Proti byl mimo jiné i sám architekt Rudiš. Důvodem bylo především to, že v 90. letech prošlo sídliště mnoha necitlivými zásahy - přístavba pater, přidělání lodžií nebo výstavba garáží změnily původní podobu sídliště.

Sídliště Lesná je totiž ukázkovým příkladem toho, že pokud architekt vytvoří celou koncepci a má vše promyšlené, měli by obyvatelé těchto domů jeho představy respektovat. Jinak se totiž z
kvalitní architektury a veřejného prostoru stane podivné panoptikum. Hezky to jde vidět u
prvorepublikových funkcionalistických domů, které venkovní vjem dělaly pomocí kontrastu
bílé a černé barvy (především bílá fasáda a černé obložení oken či samotné rámy). Pokud
se tyto ornamenty ignorují a fasády se natírají na pastelové barvy, domy ztrácí svůj
původní estetický záměr.

Druhým, neméně zajímavým sídlištěm jsou Žabovřesky. Celé sídliště je velmi charakteristické svými čtyřpodlažními kostkovými domy, někdy přezdívanými "bonbónky". Sídliště se skládá z 3 826 bytů pro původně 8 376 obyvatel. Dnes má 2 centrální oblasti - náměstí Makovského a Svornosti. Někdo může namítnout, že jsou vedle sebe příliš blízko. Po postavení městského okruhu, který sídliště rozděluje na dvě částí, toto rozdělení dává smysl. Na toto sídliště začal jako na první v Brně zajíždět pravidelně trolejbus, a to roku 1973. Práce s přírodou je zde opačná než na Lesné. Zatímco Lesná byla postavena již v existující "džungli", v Žabovřeskách se prvně stavělo sídliště a poté se začala budovat místní džungle v okolí domů - dost často v rámci takzvaných Akcí Z. Čtyřpatrová výška domů tak dnes ladně splývá s výškou okolních stromů a celé sídliště je tak zanořeno do okolního "lesa".

Autor: Mgr. Vladan Klement, urbanista, MUNI.
Pro více informací: Bc. Pavlína Lesová, Brněnský architektonický manuál, Internetová encyklopedie města Brna.